Страница 10 из 75
V poslední fázi ÉRS, v tak zvané době Rozštěpu, lidé konečně pochopili, že všechno jejich utrpení pramení ze společenského systému, který se utvářel spontá
Boj mezi starými a novými idejemi se vyhranil v době Rozštěpu a vedl k tomu, že se celý svět rozpadl na dva tábory s různým hospodářským zřízením, na tábor socialistický a kapitalistický.
V té době lidé objevili první druhy atomové energie a zavilost zastánců starého světa div nepřivedla lidstvo do nejstrašnější katastrofy.
Ale nový společenský systém musil zvítězit, třebaže se vítězství zdrželo kvůli zaostalé výchově společenského uvědomění. Přestavba světa na komunistických základech nebyla myslitelná bez podstatných změn v ekonomice, aby vymizela bída, hlad a těžká vysilující dřina. Avšak změna ekonomiky vyžadovala velmi složité řízení výroby a distribuce, a to nešlo uskutečnit bez výchovy společenského uvědomění člověka.
Do komunistické společnosti se nezapojily hned všechny národy a země. Bylo zapotřebí gigantického úsilí, než se vymýtilo nepřátelství, a zejména lži, které nakupila nepřátelská propaganda při ideovém zápase v období Rozštěpu. Nemálo chyb se stalo i při rozvíjení nových lidských vztahů. Leckde vypukla povstání, podněcovaná zaostalými přívrženci starého světa, kteří z nevědomosti chtěli křísit minulost, aby našli snadná východiska o obtíží, před nimiž lidstvo stálo. Ale nové uspořádání života se neodvratně a vytrvale šířilo po celé Zemi, až nejrozličnější národy a rasy vytvořily jedinou, přátelskou a moudrou rodinu.
Tak začala ÉSS, éra Světového Sjednocení, kterou tvořila období Svazu Zemí, Různých Jazyků, Boje za Energii a Společného jazyka.
Společenský vývoj se stále zrychloval a každá nová epocha uběhla rychleji než předešlá. Vláda člověka nad přírodou postupovala mílovými kroky.
V pradávných utopických fantaziích lidé snili o nádherné budoucnosti tak, že se člověk postupně osvobodí od práce. Spisovatelé slibovali, že krátká, dvou až tříhodinová pracovní doba zajistí lidem dokonalý blahobyt a zbývající čas že mohou věnovat šťastné zahálce.
Takové představy vznikly ve starověku z odporu k těžké a nucené práci.
Lidé brzy pochopili, že práce je štěstím, stejně jako neustálý boj s přírodou, zdolávání překážek, jak řešení nových a nových úkolů při rozvoji vědy a ekonomiky. Člověk potřebuje pracovat naplno, ale musí to být práce tvůrčí, která odpovídá jeho vrozeným schopnostem a zálibám, a také práce mnohostra
Nastala nejvelkolepější éra v historii lidstva, éra Společné práce. Tvořila ji období Zjednodušených věcí, Přestavby, Prvního Blahobytu a období Kosmu.
Vynález intenzivnější elektřiny vedl k vytvoření akumulátorů s ohromnou kapacitou i kompaktních, ale mocných elektromotorů, a byl nejdůležitější technickou revolucí nové doby. Už dříve se lidé naučili pomocí polovodičů spojovat nejsložitější slaboproudé sítě a sestrojovat samořiditelné kybernetické stroje.
Technika se stala nejpřesnější a nejjemnější záležitostí, vysokým uměním, a tím si podmanila zároveň síly v kosmických rozměrech.
Avšak snaha dát každému všechno vyvolala nutnost zjednodušit pravidelné návyky člověka. Člověk přestal být otrokem věcí, ačkoli vypracování detailních typů dovolilo vytvářet jakékoli věci i stroje z poměrně malého počtu základních stavebních prvků, podobně jako nejrozmanitější živé organismy se skládají z málo rozdílných buněk, buňky z bílkovin, bílkoviny z proteinů atd. Už jenom skutečnost, že se přestalo nehorázně plýtvat potravinami, jak se to dělo v dřívějších dobách, zajistila jídlo miliardám lidí.
Všechny síly společnosti, které se ve starověku ztrácely budování válečné mašinérie, vydržováními ohromných armád, jež nevykonávaly užitečnou práci, politickou propagandou a vnějškovou okázalostí, byly využity na organizaci života a rozvoj vědeckých znalostí.
Dar Veter na pokyn Vedy Kong stiskl knoflík a vedle historičky vyrostl veliký glóbus.
„Nejdříve jsme,“ pokračovala Veda, „úplně jinak rozmístili obytné a průmyslové oblasti planety…“
Skořicově hnědé pruhy na glóby mezi třicátými rovnoběžkami na severní i jižní polokouli označovaly nepřetržitou řadu městských sídlišť, soustředěných u břehů teplých moří, v oblasti mírného podnebí, kde neexistovala zima. Lidstvo nemusilo ztrácet obrovskou energii vytápěním obydlí ani výrobou neohrabaných oděvů. Nejhustěji zalidněná oblast byla kolem Středozemního moře, kolébky lidské kultury. Subtropické pásmo trojnásobně vzrostlo, když se rozpustily ledové čepice kolem pólů.
Na sever od severního obytného pásma se prostírá ohromná oblast luk a stepí, kde se pasou stáda domácích zvířat.
Na jihu severní polokoule i na severu polokouli jižní byly suché a žhavé pouště, které se nyní proměnily v sady. Dříve tu byla pole termoeletrických stanic, jež zachytávaly sluneční energii.
V tropických pásech se soustředila výroba rostli
Největší radost působilo vždy člověku cestování, touha pohybovat se z místa na místo, již jme zdědili po svých kočovných předcích, kteří si lovem opatřovali skrovnou potravu. Nyní celou planetu obepíná Spirální Dráha a její obrovité mosty přes průlivy spojují všechny pevniny. — Veda objela prstem stříbřitou nit a otočila glóbus. — Po spirální Dráze jezdí nepřetržitě elektrické vlaky. Statisíce lidí se mohou velmi rychle dostat z obytné zóny do stepních, polních nebo horských oblastí, kde nejsou stálá města, nýbrž jen provizorní tábory pro mistry v oboru dobytkářském, osevů a lesního i horského průmyslu. Díky dokonalé automatizaci všech továren a energetických středisek nemusela zde být postavena města ani velká sídliště; jsou tu jen domy pro nepatrný počet pozorovatelů, mechaniků a montérů, kteří mají právě službu.
Plánovité uspořádání života učinilo konec vražedné honbě za rychlostí a stále rychlejšími a rychlejšími dopravními prostředky. Po Spirální Dráze jezdí vlaky rychlostí dvě stě kilometrů za hodinu. Jenom když se přihodí nějaké neštěstí, užívá se rychlostních vozů s tisícikilometrovými rychlostmi.
Přede několika lety jsme velmi zlepšili vzhled naší planety. Už v období Rozštěpu objevili lidé energii uvnitř atomů. Ale tehdy se naučili uvolňovat z ní jen nicotnou část a přeměňovat ji na teplených výbuch, jehož ničivých vlastností se okamžitě užívalo jako válečné zbraně. Nahromadily se značné zásoby strašných bomb, které se lidé po nástupu komunismu snažili použít k výrobě energie. Pochopili, jak nebezpečné je záření i jeho vliv na život a značně omezili jadernou energetiku. Skoro současně objevili astronomové fyzikálními studiem dvě možnosti, jak získat vnitřní atomovou energii — Ku a F — která je mnohem úči